Mohlo by vas také zajimat: Sedím čtvrt hodiny v autobuse a kolem me 3 lidi neustále kašlají. Nechci onemocnět, je neco, jak mohu teď zabránit, aby se mi také neco rozjelo? Umýt ruce a obličej, horký čaj, preventivně nejaky lek... Odpověď AI: Čtvrthodinová jízda není automaticky nákaza, ale kašel v uzavřeném autobusu aerosol opravdu šíří. Zabránit rozjezdu infekce už nejde spolehlivě žádným čajem ani volně prodejným lékem. Dá se jen snížit dávka viru, kterou ještě stihnete nabrat, a trochu podpořit sliznice. Teď v autobuse, pokud to jde: - Přesedněte dál od kašlajících, ideálně k oknu a to okno pootevřete. Proud vzduchu snižuje koncentraci aerosolu víc než cokoliv jiného. - Pokud máte respirátor (FFP2), nasaďte ho. Látková nebo chirurgická rouška pomůže málo. - Nesahejte si na oči, nos a ústa. To je pořád jeden z hlavních způsobů, jak se virus dostane dovnitř. Hned po vystoupení: - Umyjte si ruce mýdlem. Obličej oplachovat vodou může, ale viry už jsou spíš na sliznici nosu než na kůži. Utěrkou z autobusu si obličej nestírejte. - Vypláchněte nos fyziologickým roztokem (sprej nebo konvička). To je jedna z mála věcí s nějakou evidencí, že sníží množství viru na sliznici. Sterimar, Quixx nebo obyčejný solný roztok z lékárny stačí. Čím dřív, tím líp. - Horký čaj, med, citron nic nezabrání. Hydratace je fajn, prevence to není. Léky preventivně ne. Žádný volně prodejný přípravek (vitamin C, zinek, echinacea, „imunita“) po expozici spolehlivě nezastaví nachlazení, chřipku ani covid. Zinek a vitamin C mají nanejvýš slabý efekt na zkrácení už běžícího nachlazení, a i to je sporné. Antivirotika se berou až při potvrzené chřipce nebo covidu a jen u rizikových lidí, ne „pro jistotu“. Co dává smysl večer: normálně se vyspat, nepít alkohol, nepřetěžovat se. Pokud se do dvou až čtyř dnů objeví teplota, bolest v krku nebo kašel, je to už průběh, ne něco, čemu se dalo zabránit tabletou v autobuse. Většina takových expozic ale nemocí neskončí. -- Tvl lidi, nechoďte nemocní mezi hromadu jiných lidí, a už vůbec ne ve špičce a bez respirátorů. Strašná bezohlednost. A my ostatní - respirátory s sebou.

Jsme ve válce. Dron s výbušninou narazil do křídla ukrajinského Antonovu na lipském letišti a spadl. Výbušnina se oddělila. Rozbuška selhala. Německo uniklo katastrofě o milimetry. Bylo to večer 4. srpna. Kamerové záznamy ukazují, jak malá kvadrokoptéra kolem půl osmé záměrně letí na zaparkované ukrajinské nákladní letadlo. Narazí do křídla, kde jsou palivové nádrže, odrazí se a spadne. Až o čtyři hodiny později ji najde zaměstnanec letiště. Pyrotechnici odstraní vadnou rozbušku. Uvnitř konzervy leží zhruba 600 gramů Semtexu – plastické trhaviny, kterou kdysi vyvinuli v Československu. Druhý objekt ve stejné noci srazí DHL cargo při přerušeném přistání. Letiště, klíčový uzel NATO pro strategickou přepravu a základna ukrajinských Antonovů, na několik hodin ztichne. Vyšetřovatelé našli na dronu a výbušnině DNA stopy. Jedna se shoduje se stopou z července 2024, kdy na stejném letišti shořel balík s masážními polštářky a zápalným zařízením. Tehdy čtyři takové balíčky vyrazily z Vilniusu. Pachatelé – litevští, ukrajinští a ruští občané – stojí před soudem. Za sítí vyšetřovatelé vidí GRU a jednorázové agenty rekrutované přes Telegram z Krasnodaru. Nově se objevila i anténa zavěšená na stromě necelé tři kilometry od místa. Měla zesilovat signál. Dron byl vybaven 5G routerem a dvěma SIM kartami. Šlo ho řídit přes mobilní síť z velké vzdálenosti. Nejde o ojedinělou nehodu. Jde o další pokus o teroristický útok, za kterým podle všech dostupných indicií stojí ruská vojenská rozvědka GRU. Stejná jednotka, která v roce 2014 vyhodila do vzduchu muniční sklady ve Vrběticích. Stejný model, jaký se objevil při sérii zápalných balíků v Polsku, Německu a Británii. Stejný způsob práce – proxy agenti, Telegram, jednorázoví lidé, kteří často ani nevědí, pro koho ve skutečnosti pracují. Fakticky jsme ve válce. Jen si to odmítáme přiznat. Hybridní útoky tohoto typu – sabotáž logistiky, drony s výbušninami, otravy – nejsou „incidenty“. Jsou to přesně ty kroky, které v minulosti předcházely větším konfliktům a válkám. Evropa si jak pověstná žába v hrnci zvyká na postupné zvyšování teploty a tváří se, jako by tyhle útoky ruských vojáků na našich územích byly izolované akce jednotlivců a ne válečný akt naplánovaný ruským vojenským velením. Zatímco v Lipsku vyšetřovatelé sbírají DNA a hledají, kdo věšel anténu na strom, v Praze dál stojí ruský dům s nelegální halou a dalšími černými stavbami. V okolí ambasády jsou obytné domy, které často vznikly mimo české stavební předpisy, některé po vyhoštění diplomatů částečně osiřely a jsou pod sankčními plombami, mnohé ne. Rusové na našem území dál disponují objekty, u kterých úřady roky narážejí na zeď mlčení a neochoty. Nevíme přesně, co se v nich děje. Víme jen, že to nejsou jen kulturní centra ani jen diplomatické byty. Kdy konečně tam proběhne razie, prohledání a vyklizení všech nelegálně postavených či obývaných staveb a kontrole všech osob? Na co ještě čekáme? Lipský dron nebyl varováním. Byl to další pokus o teroristický čin resp. válečný akt cizí mocnosti. A ukázal, jak tenká je hranice mezi hybridní operací a katastrofou. Vrbětice byly dokonalým činem ruských vojáků proti nám s mrtvými a miliardovou škodou. Zatímco se Evropané dohadují, jestli už je, nebo ještě není čas nazývat věci pravými jmény, na našem území dál existují místa, kde si ruský stát dělá, co chce a porušuje beztrestně české zákony. Jsme ve válce. Třetí světové (Evropa, Severní Korea, tisíce vojaku vozenych z Afriky a jižní ameriky, ruská proxy válka iránu proti usa...) Státy NATO a EU jsou napadané ruskými vojáky, umírají lidé, vznikají škody. Je čas si to přiznat a jednat podle toho.