Vládní většina chce z České televize a Českého rozhlasu udělat hlásné trouby své propagandy. Stačí poslouchat, jak se sami vyjadřují.

Za Fialy bylo líp! 😉

Skvělé. Lidem není jedno, co se děje! 👍🏻

Tomio Okamura ví, že mám pravdu a nemá argumenty. 😉

Tomio Okamura si musí zvyknout, že nás neumlčí. Ani ve Sněmovně, ani v televizní debatě.

Tomio Okamura se na mě dnes v debatě pokoušel sypat jednu demagogii za druhou. Na jeho lži jsem odpovídal fakty. A ano, byl jsem tvrdý. Trpělivost s překrucováním skutečnosti má své meze. Nemíním se zdvořile usmívat, když někdo dělá z občanů hlupáky.

Andrej Babiš už překročil všechny meze. Když proti němu lidé protestují, vytahuje srovnání s útokem na americký Kapitol. Čím dál víc začíná připomínat Roberta Fica nebo Viktora Orbána, kteří v každém projevu nesouhlasu vidí či viděli ohrožení vlastní moci. Jenže protestující občané nejsou nepřátelé státu. A pokud si Andrej Babiš myslí, že je podobnými výroky zastraší a umlčí, velmi se plete.

Státní svátky 28. října a 17. listopadu jsou příležitostí k tomu, aby veřejnost jasně vyjádřila svůj názor na počínání vládní většiny ANO, SPD a Motoristů. Jako opozice budeme ve Sněmovně dělat vše, co můžeme. Přiznejme si ale na rovinu: bez silného hlasu občanů to tentokrát stačit nebude. Vládní koalice brutálně využívá svou většinu, nedbá na demokratické zvyklosti a je připravena za každou cenu oslabit nezávislá média. Věřím, že veřejnost dá v příštích dnech stejně jako dnes v noci pokojně, ale důrazně najevo, že nám všem na svobodě a demokracii záleží. Že budeme bránit nezávislost médií i demokratické instituce. Hlas občanů má svou váhu i mezi volbami. A vláda ho nemůže přeslechnout.

Pane premiére Babiši, vy jste snad úplně ztratil soudnost?! Vaše vláda se pokouší uprostřed noci protlačit zásadní změny ve fungování veřejnoprávních médií, omezuje parlamentní debatu, a vy máte tu drzost obviňovat opozici z ohrožování bezpečnosti lidí? Proberte se!

Omezit rozpravu ve Sněmovně k veřejnoprávním médiím na pár hodin a dát termín pevného hlasování na půl pátou v sobotu ráno – to je něco neuvěřitelného a naprosto nehorázného! Vláda arogantně uplatňuje moc, nectí demokratická pravidla a snaží se podřídit veřejnoprávní média politické kontrole. To jim nesmí projít.

Pozorně se dívejte. Přesně o toto teď jde.

Pane Babiši, pane Okamuro, dávejte si vaši propagandu na svoje sociální sítě a nezneužívejte veřejnoprávní média!

Paní Schillerová, ano, při cestě do Kyjeva jsem měl neprůstřelnou vestu. Psal se březen 2022, ruská armáda útočila na ukrajinské hlavní město a umírali tam nevinní lidé. Jeli jsme podpořit zemi, která čelila a stále čelí brutální agresi. Vy si z toho dnes z bezpečí své kanceláře děláte legraci. To není vtipné. To je mimořádně ubohé. A pokud jde o „peníze na stůl“: vaše vláda letos seškrtala rozpočet ministerstva obrany oproti našemu návrhu o 21 miliard korun. Z toho 16,4 miliardy jen přesunula do příštího roku. A teď se chlubíte, jak jste armádě přidali. Nejdřív peníze škrtnout, pak je přesunout a nakonec se pochválit. To není žádný historický úspěch, ale obyčejná rozpočtová manipulace. Z války si děláte laciný politický vtip a z vlastních účetních triků velké vítězství. To o vaší představě odpovědné politiky vypovídá naprosto všechno.

Včerejší chování poslance Ševčíka je naprosto nepřijatelné. Hrubnutí české politiky, před kterým dlouhodobě varuji, má bohužel stále odpudivější podobu. Osobní útoky, urážky žen a vulgarity se bohužel stávají běžnou součástí jednání Sněmovny. Nejde přitom jen o jednoho poslance SPD. Jde o politickou kulturu, kterou premiér a vládní koalice vytváří a tolerují. Pokud si někdo myslí, že k vítězství ve volbách dostal také právo chovat se jako hulvát, je na velkém omylu. Miroslav Ševčík by se měl paní poslankyni Šebelové okamžitě omluvit.

Umělci kritizují ministra. Ministr Klempíř na ně pošle kontrolu. To je zpráva jak z jiné země nebo jiné doby. Takové metody nám bohužel něco připomínají. A zrovna Oto Klempíř by měl dělat všechno pro to, aby se žádné stíny minulosti neobjevovaly. Řekněme si, jak to je: kontroly v demokratickém státě mají chodit v rámci předem daného systému nebo když existuje nějaké závažné podezření. Určitě ne z důvodu, že si někdo „dovolí“ kritizovat ministra. Státní moc nesmí být nástrojem osobní pomsty!