Martina 🇨🇿 retweeted
Pokud máte volnou korunu a chcete někomu pomoct, tak tady Jirkovi a jeho rodině by se vaše pomoc hodila...
donio.cz/pribeh/45449?utm_so…
Martina 🇨🇿 retweeted
Synagoga Čkyně 🇨🇿
Čkyně (německy Tschkin nebo také Kieselhof) je obec v okrese Prachatice.
První písemný záznam o židech v obci pochází z roku 1643, kdy na statku Čkyně přebýval Jachim s manželkou. Nešlo ale o trvalé židovské osídlení, k tomu došlo až v druhé pol. 17. století.
Martina 🇨🇿 retweeted
Ukrajinu čeká další těžká zima. Ruské útoky míří na energetiku a ukrajinští hasiči často zasahují bez elektřiny.
Rozhodl jsem se proto podpořit sbírku Team4Ukraine. Jde o zhruba 10 velkokapacitních baterií pro ukrajinské hasiče. S Team4Ukraine jsme v kontaktu. Pomoc na Ukrajinu dodávají pravidelně, takže vím, že dorazí tam, kam má.
V téhle souvislosti se chystám i do Kyjeva. Chci ukázat, že opozici není jedno, co se na Ukrajině děje. Na rozdíl od současné vlády se k tomu zády neotáčíme.
Budu rád, když se do sbírky zapojíte i vy a pošlete ji dál. Pomůže každá koruna.
👉 donio.cz/energie-ktera-pomuz…
Martina 🇨🇿 retweeted
Replying to @KonradRekas
Nie wiem, może dlatego, że typ chciał ich pozabijać i nie miał tyle czasu na myślenie, jak ty siedząc na kanapie żrąc chipsy.
Martina 🇨🇿 retweeted
Židovský hřbitov Rožna Dolina 🇸🇮
Rožna Dolina (italsky Valdirose, německy Rosenthal) je předměstí slovinského města Nova Gorica v těsném sousedství italského města Gorizia.
Pohřebiště patřilo k městu Gorizia, o kterém byl nedávný příspěvek a který bude připojen na konci vlákna.
Martina 🇨🇿 retweeted
To u Dominika to vypadá fakt bledě.
Jeho sbírka za den skončí a z požadovaných 30 tisíc Kč ma vybráno nula...
patrondeti.cz/pribeh/pomozme…
Martina 🇨🇿 retweeted
Synagoga Hranice 🇨🇿
Hranice (něm. Mährisch Weißkirchen) jsou město v okrese Přerov.
První písemná zmínka o židech ve městě pochází z roku 1609. Židovská obec byla oficiálně uznána v roce 1637 a židovské ghetto se zformovalo v ulici u západní hradby směrem od náměstí k zámku.
Martina 🇨🇿 retweeted
Synagoga Gorizia 🇮🇹
Gorizia (něm. Görz; slovin. Gorica) je město v autonomním regionu Furlansko-Julské Benátsko.
První židé do města přišli ve 13. stol., jednalo se především o obchodníky a bankéře.
Po podpisu koncesní listiny v 16. stol. došlo k právnímu ukotvení komunity.
Martina 🇨🇿 retweeted
Židovský hřbitov ve Stříteži 🇨🇿
Střítež (něm. Schritenz) je obec v okrese Jihlava.
Střítež byla součástí tzv. jihlavského jazykového ostrova, kde se až do druhé světové války hovořilo německy.
První písemná zmínka o židech v obci pochází z roku 1702.
Martina 🇨🇿 retweeted
Velká synagoga Kuldīga 🇱🇻
Kuldīga (něm. Goldingen) je město v lotyšském Kuronsku.
První zmínky o židech ve městě pocházejí ze 14. století, k trvalejšímu usazování docházelo od 16. století, židovská komunita se zformovala na konci 17. století.
Martina 🇨🇿 retweeted
Synagoga Heřmanův Městec 🇨🇿
Heřmanův Městec (něm. Hermannstädtel) je město v okrese Chrudim.
První zmínka o židech ve městě pochází z pol. 15. stol., soustavné osídlení je pak doloženo od roku 1509. V roce 1570 zde žilo 10 rodin. V tomto období byla také ustavena židovská obec.
Martina 🇨🇿 retweeted
Synagoga Chevra Tora Panevėžys 🇱🇹
Panevėžys (čes. Ponevež, jidiš פּאָנעװעזש, Ponevezh) je město v centrální Litvě a krajské město stejnojmenného kraje.
Židovské osídlení města se datuje na konec 14. stol., kdy velkokníže Vytautas přivedl stovky karaitských rodin z Krymu.
Martina 🇨🇿 retweeted
Těším se na zástupy akademiků, aktivistů a politiků, kteří se paní Soukupové zastanou.
S panem sociokulturním antropologem jsem tu měl už několik osobních střetů. Yasar Abu Ghosh, který má jako profilovou fotku teroristu, odsouzeného za pět vražd, je ztělesněním všeho, co je v řadách propalestinských aktivistů nemocné.
Vzdělaný, sekulární (?), žije v bezpečí v diaspoře a s izraelskou „represí“ nepřišel do styku, snad kromě dětských vzpomínek na propíchnutý míč. Má všechno, co by člověku mělo umožnit dívat se na konflikt s odstupem: akademické zázemí, svobodu projevu, klid demokratické země.
Měl by být prototypem umírněného a pragmatického Palestince, který hledá cestu ke smíru. Místo toho jsou jeho výroky často radikálnější než prohlášení džihádistů z Hamásu.
A přitom nestojí na okraji. Je členem akademického senátu fakulty, tedy orgánu, který se za signatáře Iniciativy za kritickou akademii postavil usnesením, že jsou z antisemitismu „lživě obviňováni“. Z akademické pozice pak šíří obvinění z apartheidu a genocidy, tedy moderní verzi krvavé pomluvy, a to studentům, které má učit kriticky myslet.
👇
Po více než třech desetiletích odešla z Fakulty humanitních studií UK docentka Blanka Soukupová, odbornice na antisemitismus a moderní dějiny českých Židů.
Ve své výpovědi kritizuje snižování akademických nároků, nerovné pracovní podmínky a způsob hodnocení vědecké práce. Mezi důvody svého odchodu ale výslovně řadí také „politický aktivismus na FHS“. Jako příklady uvádí propalestinské vystoupení den před výročím masakru 7. října a podporu, které se na fakultě dostalo Iniciativě za kritickou akademii (IZKA).
Právě IZKA ukazuje, jak se akademická činnost může měnit v politický aktivismus.
Iniciativa vznikla v roce 2024 v souvislosti s válkou v Gaze a sama deklaruje, že akademická sféra nemá společenské dění pouze zkoumat, ale také k němu zaujímat „hodnotová stanoviska“. Výrazná část její činnosti se týká Izraele a kritiky českého postoje k válce. Výroční zpráva FŽO o antisemitismu za rok 2024 konstatuje, že programové prohlášení IZKA „replikuje tradiční protiizraelskou propagandu“, byť sofistikovaným jazykem.
Jednou z nejviditelnějších postav tohoto angažmá spojeného s FHS je antropolog Yasar Abu Ghosh. Je signatářem IZKA a Izrael ve svých veřejných vystoupeních popisuje mimo jiné prostřednictvím pojmů okupace a apartheidu. Válku v Gaze označuje za genocidu a z akademické pozice se tak podílí na šíření moderní verze krvavé protižidovské pomluvy.
Na Facebooku má jako profilový obrázek Marwana Barghútího v poutech s nápisem „FREE MARWAN“. Palestinský politik, kterého jeho příznivci označují za politického vězně, byl v Izraeli odsouzen mimo jiné za pět vražd při teroristických útocích. Dostal pět doživotních trestů a dalších 40 let vězení.
Abu Ghosh přitom nestojí na okraji fakulty. Na FHS působí dlouhodobě a je členem jejího akademického senátu. Když byla IZKA obviněna z antisemitismu, senát přijal usnesení, podle něhož jsou její signatáři „lživě obviňováni“.
Právě případ Abu Ghoshe a postoj akademického senátu dobře ukazují, proč je spor o politizaci FHS složitější než několik studentských transparentů. Politický aktivismus zde nevstupuje na univerzitu pouze zdola prostřednictvím studentů.
„Unikátním rysem antisemitismu v českém akademickém prostředí je skutečnost, že do jeho šíření byli zapojeni vyučující mnohem více než studenti,“ konstatuje výroční zpráva FŽO.
Univerzita má studenty učit politické postoje analyzovat, nikoli je k nim vychovávat. Ve chvíli, kdy sama přijme roli aktivisty, přestává být pouze místem, kde se politické postoje zkoumají, a stává se jedním z jejich nositelů.
A když „politický aktivismus“ uvede mezi důvody svého odchodu po více než třiceti letech akademička, která se profesně zabývá právě antisemitismem, není to jen personální zpráva z jedné pražské fakulty. Je to varovný signál o stavu českého akademického prostředí.
Foto: Akademická dílna, nezávislý magazín o vysokém školství, vědě a akademické kultuře. 👉zurl.co/wgssL
#jednímhlasem #proizrael #faktabezfiltru #akademickýantisemitismus
Martina 🇨🇿 retweeted
Město bylo 26. 6. 1941 obsazeno nacisty.
11. 7. bylo zřízeno ghetto a do něj nastěhováno cca 8 tisíc židů z města a okolí.
21. 7. došlo k prvním popravám.
Do 26.8. bylo ghetto kompletně zlikvidováno.
Celkově bylo v okolí města za dva měsíce zavražděno 13 tisíc židů.
Martina 🇨🇿 retweeted
Po více než třech desetiletích odešla z Fakulty humanitních studií UK docentka Blanka Soukupová, odbornice na antisemitismus a moderní dějiny českých Židů.
Ve své výpovědi kritizuje snižování akademických nároků, nerovné pracovní podmínky a způsob hodnocení vědecké práce. Mezi důvody svého odchodu ale výslovně řadí také „politický aktivismus na FHS“. Jako příklady uvádí propalestinské vystoupení den před výročím masakru 7. října a podporu, které se na fakultě dostalo Iniciativě za kritickou akademii (IZKA).
Právě IZKA ukazuje, jak se akademická činnost může měnit v politický aktivismus.
Iniciativa vznikla v roce 2024 v souvislosti s válkou v Gaze a sama deklaruje, že akademická sféra nemá společenské dění pouze zkoumat, ale také k němu zaujímat „hodnotová stanoviska“. Výrazná část její činnosti se týká Izraele a kritiky českého postoje k válce. Výroční zpráva FŽO o antisemitismu za rok 2024 konstatuje, že programové prohlášení IZKA „replikuje tradiční protiizraelskou propagandu“, byť sofistikovaným jazykem.
Jednou z nejviditelnějších postav tohoto angažmá spojeného s FHS je antropolog Yasar Abu Ghosh. Je signatářem IZKA a Izrael ve svých veřejných vystoupeních popisuje mimo jiné prostřednictvím pojmů okupace a apartheidu. Válku v Gaze označuje za genocidu a z akademické pozice se tak podílí na šíření moderní verze krvavé protižidovské pomluvy.
Na Facebooku má jako profilový obrázek Marwana Barghútího v poutech s nápisem „FREE MARWAN“. Palestinský politik, kterého jeho příznivci označují za politického vězně, byl v Izraeli odsouzen mimo jiné za pět vražd při teroristických útocích. Dostal pět doživotních trestů a dalších 40 let vězení.
Abu Ghosh přitom nestojí na okraji fakulty. Na FHS působí dlouhodobě a je členem jejího akademického senátu. Když byla IZKA obviněna z antisemitismu, senát přijal usnesení, podle něhož jsou její signatáři „lživě obviňováni“.
Právě případ Abu Ghoshe a postoj akademického senátu dobře ukazují, proč je spor o politizaci FHS složitější než několik studentských transparentů. Politický aktivismus zde nevstupuje na univerzitu pouze zdola prostřednictvím studentů.
„Unikátním rysem antisemitismu v českém akademickém prostředí je skutečnost, že do jeho šíření byli zapojeni vyučující mnohem více než studenti,“ konstatuje výroční zpráva FŽO.
Univerzita má studenty učit politické postoje analyzovat, nikoli je k nim vychovávat. Ve chvíli, kdy sama přijme roli aktivisty, přestává být pouze místem, kde se politické postoje zkoumají, a stává se jedním z jejich nositelů.
A když „politický aktivismus“ uvede mezi důvody svého odchodu po více než třiceti letech akademička, která se profesně zabývá právě antisemitismem, není to jen personální zpráva z jedné pražské fakulty. Je to varovný signál o stavu českého akademického prostředí.
Foto: Akademická dílna, nezávislý magazín o vysokém školství, vědě a akademické kultuře. 👉zurl.co/wgssL
#jednímhlasem #proizrael #faktabezfiltru #akademickýantisemitismus




















