Necudná

Jedna starší vzpomínková, když na mé chytré a hloubavé, případně tázací, posty moc nereagujete. Stejně vám o nic než kundy, zadky a kozy nejde, viďte?

Zdá se, že zadeček bez dírek tolik nezaujal, má o dost míně zobrazení a komentářů než u roztažených nožek. ale v anketě jste tvrdili, že chcete i mé zážitky, historky. Tak zkusím jednou ne moc starou. Na nekinky akci došlo shodou okolností na grupáč. Byly jsme dva páry, jeden kamarád, jedna známá a jeden známý s nějakou holkou, kterou jsme viděli poprvé. Ta známá se chvíli koukala, ale nakonec odešla. I to se stává. Pak zpětně říkala, že ji mrzelo, že tam nezůstala, ale nějak jí začátek nesedl. Asi to bylo tím, že ústřední trojice, která si společně hraje už delší dobu (normálně tedy ve čtveřici) se do hraní pustila opravdu s vervou a bez otálení. Přišli jsme na místo rozložili deky, oni se svlékli a už to jelo. To je popravdě i mne trochu moc rychlé, mám prostě pozvolnější rozjezd a musím se dostat do nálady. Známý s jeho objevem si začal hrát pomocí rukavice na clawdering. Já se napřed díval a pak zapojil k oné trojici, zejména ústy, prsty a minivibrátorem. Ten známý se však kromě škrabkání k ničmeu moc neměl, takže zasáhla @necudná a začala se nové slečně věnovat daleko intenzivněji a důkladněji. Nakonec jsem se přidal i já a bylo z toho několik mokrých orgasmů té mladé slečny za sebou, což bylo děsně prima, obzvláště když slečna vypadal, že je na konci úplně mimo realitu a jen se blaženě usmívala. Během akce zaznělo několik nezapomenutelných hlášek, plus slečna na konci řekla, že zažila tři poprvé. Poprvé byla v grupáči (nejvíce předtím zažila trojku), poprvé měla mokrý orgasmus a poprvé měla několikanásobný orgasmus. Jako nebudu lhát, že v té chvíli jsme na sebe byl opravdu hrdý a pěkně jsem zpychl. Pokud chcete zase fotky milenky místo AI slopu, chci vidět komentáře a živou diskusi😉.

Mám takový pocit, že mne X zase doela dost upozaďuje. Minimum zobrazení, komentářů a reakcí. Nebo je to tím, že jste perverzní chlíváci a zajímají vás jenom nahotinky. Tak uvidíme kolik bude mít tento post reakcí a komentářů. Líbí se vám má nová čubička? Chtěli byste víc?😈

Tak nevím, jsem úchyl jen já, nebo to tam vidíte taky? Že by pekaři něco chybělo? Nebo naopak přišly vzpomínky na predešlou noc? Když bude dost vtipných komentů, tak prozradím kde mají vilného pekaře či pekařku😉☺️.

Jak trávíte léto? Moře, hory, festivaly… nebo latex, provazy, prasečí a otázky typu „co se mnou dnes uděláš?“ 😈 Ja mám jednu roleplay kinky akci už za sebou a na další mířím o víkendu. Léto má být přece trochu žhavé, ne?

Blízká setkání intimního druhu na nudapláži. Copak si asi spolu povídají? Nejvtipnější koment třeba i něco vyhraje😊😇.

První setkání 2. díl #prvnisetkani Tak je tu slíbený druhý díl povídky. Třetí ale napíšu jen když budete trošku aktivnější. Rád bych od vás chtěl vědět jak by se vám líbilo, aby to pokračovalo. Pořád jemně, nebo drsněji, více explicitně. Mělo by být první setkání spíše už ukončené a pak další divočejší, nebo hned na prvním jí dát pořádně do těla? Jeho hlas už nebyl hlasem cizího muže v temném pokoji. Byl něčím, co se jí pomalu dostávalo pod kůži. Ne silou. Jistotou. Zůstala stát přesně tam, kde ji nechal, a cítila, jak se v ní pere stud s úlevou. Bylo pro ni děsivé, jak rychle se dokázala podvolit, přestat myslet na útěk a místo toho začala hledat oporu v jeho přítomnosti. Obcházel ji pomalu, beze spěchu, jako by si ověřoval, že opravdu vydrží. Že se nerozsype jen proto, že se na ni někdo dívá jinak než ostatní. Ne jako na ženu, kterou je třeba okouzlit. Ale jako na někoho, koho je třeba přečíst a ovládnout. Neodvážila se zvednout zrak, takže viděla jen jeho lesklé kožené boty. O to silněji si uvědomovala, že má hlavu v úrovni jeho klína, a jak nebezpečně snadno se její myšlenky stáčejí tam, kam by neměly. „Podívej se na mě,“ řekl tiše. Neposlechla hned, chtěla ho poslechnout, ale nešlo to. Ne že by nechtěla, ne že by se vyloženě bála, ale protože cítila respekt, instinktivně věděla, že je nevhodné se podívat do očí Pánovi. Pocity v ní vířily. Obavy, pochybnosti, nejistota. To bylo na tom všem to nejhorší. A nejhorší věci bývají někdy zvláštně blízko těm, po kterých člověk tajně touží. „Tak bude to?“ řekl přísně, ale pak jemně dodal: „Nemusíš se bát, když budeš hodná holčička a budeš poslouchat.“ Opatrně zvedala oči, viděla jeho boty, kolena, stehna, pas. Chtěla se podívat tam, ale neodvážila se**,** a rychle pokračovala výš. Měla pocit, že zahlédla něco, co ji vnitřně vyvedlo z rovnováhy. Byl z ní vzrušený? Je to možné? Potěšila ho už teď natolik? Nebo si to jen přála? Její pohled pokračoval dál nahoru, až se jejich oči setkaly. V jeho tváři nebyla hrubost ani opilá dychtivost. Jen klid. Přesnost. Vědomí, že každý další krok udělá jen tehdy, když mu ho ona dovolí už jen tím, že zůstane. „Teď mi řekneš jednu věc pravdivě,“ pronesl. „Ne to, co se sluší. Ne to, co zní hezky. Pravdu.“ Polkla. „Jakou?“ Zatvářil se přísně, na chvíli jeho rysy ztuhly, ale pak, jako by v sobě něco odsunul stranou, se výraz změnil v laskavý. „Proč jsi neutekla?“ Ta otázka dopadla těžčeji než všechny příkazy předtím. Na okamžik sklopila oči, ale hned je zase zvedla. Nechtěla lhát. Ne jemu. Možná poprvé za dlouhou dobu ani sama sobě. „Protože…“ vydechla a hlas se jí lehce zachvěl. „Protože jsem nechtěla.“ Chvíli mlčel. A pak neznatelně přikývl, jako by právě tohle potřeboval slyšet. „Dobře,“ řekl. „To už je začátek.“ Natáhl ruku. Ne prudce, ne samozřejmě. Nechal ji, aby ten pohyb viděla, pochopila a přijala. Když se jeho prsty dotkly její brady, nebylo v tom nic něžného, ale ani krutého. Jen nárok. Tichý, pevný, samozřejmý. „Jestli tohle má pokračovat,“ pronesl, „budeš se muset naučit dvě věci. Poslouchat. A mluvit pravdu.“ Přikývla. „Nahlas.“ „Ano, Pane.“ V koutku úst se mu objevil slabý, téměř neviditelný stín úsměvu. „Lepší.“ Pak od ní o krok ustoupil, jako by tím vrátil do místnosti trochu vzduchu a prostoru. Najednou si uvědomila, jak sama rychle dýchá. Jak hlasitě jí buší srdce. Jak absurdně živá si připadá. „Dnes nic dokazovat nemusíš,“ řekl. „Žádné divadlo. Žádná snaha být hodná holka za každou cenu. Dnes jen zjistíš, jestli uneseš, když tě někdo opravdu vede.“ Ta slova v ní doznívala déle, než by čekala. Protože přesně tohle ji děsilo nejvíc. Ne tvrdost. Ne pravidla. Ale možnost, že by se vedle někoho konečně mohla přestat tvářit, že všechno drží sama. „A co když ne?“ zeptala se tiše. A vzápětí si uvědomila, že vlastně docela drze. Podíval se na ni způsobem, ze kterého jí znovu přeběhl mráz po zádech. „Pak to ukončíme,“ odpověděl prostě. Ticho mezi nimi už nebylo prázdné. Bylo plné očekávání. Chvíli tam jen tak stál a ona klečela. Pak přešel k posteli a sedl si. Zachvěla se. Bude chtít hned... Pokynul jí, ať se přiblíží. Už se skoro zvedla, když si všimla jeho nadzvednutého obočí a rodícího se tázavého výrazu. Mírně zavrtěl hlavou a vyjádřil tak tiché „Ne.“ Chvíli nechápala a pak jí z nějakého důvodu okamžitě došlo, co se po ní žádá, a pomalu se přesunula po kolenou až k němu. Zůstala před ním klečet, zrak sklopený, ale už jen do jeho klína, jak jí rukou naznačil. Tentokrát už to z její strany bylo bez zaváhání. Usadila se na paty, dlaně položila na stehna a snažila se nehýbat. Cítila na sobě jeho pohled. Ne jako tlak. Jako rám. Něco, co ji drží pohromadě. „Tak,“ řekl po chvíli. „Začneme od začátku. Řekneš mi, co chceš. A pak mi řekneš, čeho se bojíš.“ Zvedla k němu oči. A teprve tehdy jí došlo, že tohle opravdu není hra na jednu noc. To nejtěžší nemělo být svléknout tělo. To nejtěžší bude odložit obranu.

Jj, falešná morálka, pokrytectví a vláda peněz. Bradyvka je tragédie, ale zmrdi a podvodníci jsou v pohodě. Přečtěte si odkazovaný článek a napište zda to vidíte stejně.

Nedávno jsem tu dal začátek povídky, ale získala si jen pár komentářů a asi 23 lajků, tak nevím zda jste ji přehlédli, nebo se vám nelíbila a zda má vůbec smydl pokračovat. #prvnisetkani

Cože? Jako proč?

Dlouho jsem neviděl statistiky, no a Elmo nabídl placené se slevou 65%, tak jsem si to na měsíc koupil, abych se mohl podívat kdo mi to leze na účet. 😆 Nezjistil jsem nic zajímavého. Tak než to zase vyprší, tak využiji možnosti dávat dlouhé texty a hodím sem povídku. #prvnisetkani Seděla na kraji postele v neznámém pokoji, ruce složené v klíně, oči sklopené. Napětí v místnosti by se dalo krájet, přesto to nebyl strach. Byla to směs očekávání, vzrušení a podřízenosti. Přesně to, co on chtěl vidět a ona chtěla zažít. Vešel beze slova. Jeho krok byl klidný, jistý. Zavřel za sebou dveře a chvíli ji jen pozoroval. Zadržela dech, cítila jeho pohled na své kůži, jako by ji hladil i pálil zároveň. „Vstaň,“ řekl tiše. Ani nevěděla proč, ale okamžitě poslechla. Postavila se, lehce rozechvělá, ale připravená na to co očekávala, že přijde. Přistoupil k ní blíž. Prstem jí zvedl bradu, donutil ji, aby se mu podívala do očí. Nebylo v nich nic než klidná síla a hlad, nebo snad chuť, či touha? Možná od všeho trochu. Jeho pohled byl tak hluboký, že v ní zažehl plamen. „Víš, proč jsi tady?“ Přikývla. „Ano.“ "Ano, kdo?" "Ano, Pane." „Výborně, tak mi to řekni proč tu jsi?“ Hlas se jí na okamžik zadrhl, těžko hledala slova. Obávala se, že by mohla odpověď pokazit. Ve chvíli, kdy se on nadechl k opakování otázky, tak rychle vyhrkla: „Chci ti patřit. Chci být tvá. Dovolit ti všechno. Všechno, co uznáš za správné.“ Usmál se, ale nebyl to milý úsměv, ale lehce samolibý, vlastnický. Pak se ale hned začal mračit. Nechápala. Myšlenky jí vířily hlavou. Udělala snad něco špatně? Řekla něco nevhodného? Pak hlasitě tvrdým hlasem promluvil: "Pásli jsme snad spolu husy?" "Ne, Pane. Omlouvám se Pane, chci Vám patřit, chci pro Vás být poslušná," vykoktala s obavami. "Hmm, svlékni se!" Ztuhla, zasekla se, znervózněla. Přestože toto chtěla, tak ho neznala, raději byla pasivní. Nechala by se svléci, ale sama, aktivně se mu takto nabídnout? To nedokáže, asi. Nebo ano? "Tak bude to?" Jeho přísný hlas ji zatemnil mysl, zvedla ruce a nechala je na půl cesty. Lehce se rozechvěla. Teď si byla téměř jistá, že to nedokáže. Možná to setkání vůbec nebyl dobrý nápad. Možná to vše mělo zůstat jen ve snech, představách. "Takže si tě budu muset svléknout sám? No dobře, jak myslíš." Zastavil se jí dech, zrudla a přikývla. Nebyla schopna slova, pohybu. Chtěla ho potěšit. A zároveň utéct. Toužila, aby vše udělal on. Ale nechtěla být neschopná. Nechtěla ho zklamat. Přistoupil k ní, vydechl a pomalým pohybem jí stáhl šaty z ramen. Spadly k zemi a ona zůstala stát nahá, zranitelná, krásná. Udělal krok zpět, prohlížel si ji. Rudla ještě více, jeho pohled ji hodnotil, zkoumal. Cítila se jako zboží, jako věc. A přesto se mu nechtěla vzepřít a své ruce nechala svěšené podél těla, nepokoušela se zakrývat. „Vidím, že jsi svůj slib, že přijdeš bez spodního prádla dodržela. Teď se otoč. Ruce za záda.“ Srdce jí bušilo, ale poslechla. Uslyšela tiché cvaknutí kovu. Pouta. Studená, pevná, naprosto neústupná. Když jí je nasazoval, cítila, jak se jí podlomila kolena. Podepřel ji dlaní na bedrech. Držel ji, ale jen natolik, aby nespadla. Zbytek si musela ustát sama. „Šikovná, klekni.“ Ta pochvala ji až neskutečně hloupě potěšila. Cizí chlap jí tu diktuje a ona je štěstím bez sebe za to, že ji trošičku pochválí. Dřepla si pomalu, s grácií, hlavu skloněnou. Cítila, jak se vzduch změnil. Jak se její svět zúžil jen na jeho přítomnost, na jeho hlas, na jeho vůli. Byla jeho hračka, jeho vlastnictví. A poprvé v životě cítila, že je přesně tam, kde má být. Naklonil se k ní a zašeptal jí do ucha: „Hodná holčička. Tímhle to teprve začíná.“

V poslední době u mých témat a příspěvků si několik mužů postesklo, že nemůže najít vhodnou partnerku na kinky sex. A popravdě i od žen to občas slyším. Takže mne napadlo se více pověnovat tomu tématu hledání vhodného partnera a sex (respektive na trochu více kinky sex než obyčejné zasouvání). Začneme anketou a budu rád za komentáře, kde a zda hledáte/lovíte a jak vám to funguje. Určitě to ocení i hodně mých sledujících. Nešlo dát text a anketu do jednoho postu, takže alespoň takto. teapawt.org/nerestny/status/203466…

Kde hledáte parťáky na kinky sex?

V posledních měsících jsem tu nebyl moc aktivní, kromě občasného trollení, pár komentářů a sem tam retweetbutí blbinek, které mne zaujaly. Měl bych zase dávat něco z mého prasení? Máte o to vůbec zájem? A co by se vám libilo? Třeba pár fotek z posledního hraní si?